archiv <
11. Mezinárodní varhanní festival

Mezinárodní varhanní festival, již tradičně probíhající v srpnových a zářijových dnech v bazilice sv. Jakuba na Starém Městě, vykročil do dalšího desetiletí. Významná kulturní akce, organizovaná ředitelkou festivalu, titulární varhanicí baziliky sv. Jakuba Irenou Chřibkovou, zaštítěná pražským arcibiskupem, primátorem hlavního města Prahy a spolupořadateli Magistrátem hl. města Prahy, Kruhem přátel Svatojakubského Audite Organum a celou řadou dalších spolupracovníků, je důležitou součástí pražského kulturního života. Nejcennější devizou této akce je možnost vyslechnout českou i světovou varhanní literaturu v širokém spektru historických slohů v provedení špičkových interpretů v této instrumentální oblasti. Za vrcholné výkony festivalového programu bych označil vystoupení francouzského varhaníka Thierry Escaicha, českého varhaníka Jaroslava Tůmu a závěrečný koncert, na němž vystoupila varhanice Irena Chřibková, tenorista Tomáš Černý, harfenistka Olga Kalvodová a Kühnův smíšený sbor se sbormistrem Janem Rozehnalem.

Festival přinesl řadu zajímavých titulů. Tak rakouský varhaník Peter Planyavsky zaujal Mozartovým Adagiem a Mozartovými proměnami Z. Gárdonyie. Dvojice lotyšských varhaníků Talivaldis Desknis a Edite Alpe přednesl v závěru svého vystoupení nástrojově zajímavé dílo – Rapsodii N. Hakima (Messiaenova nástupce v pařížském chrámu St. Trinité) pro dva hráče na varhany. Americká varhanice Peggy Johnson představila hudbu amerických autorů. Již zmíněný Jaroslav Tůma přispěl výtečným provedením Preludia a fugy e moll BWV 548 J. S. Bacha a dramatickou improvizací na téma chorálu Salve Regina. Francouz Thierry Escaich hrál skvěle všechny francouzské autory a zejména Toccatu M. Duruflého. V mírném stínu se ocitl varhaník Hans Uwe Hilscher s programem, laděným spíše do odlehčené populárnější hudební oblasti. Náledující švýcarský varhaník Lionel Rogg zaujal především Passacaglií J. S. Bacha, stylovou interpretací Nicolase de Grigny a úpravou Lisztovy klavírní skladby Funérailles. Na závěrečném koncertu jsme v efektním provedení Ireny Chřibkové vyslechli rozměrnou a nástrojově náročnou 3. symfonii fis moll Louise Vierna. Tatáž interpretka spolu s dalšími, vpředu uvedenými sólisty, se podílela i na provedení skladby Petra Ebena Vesperae in festo nativitatis Beata Maria Virginae (psanou na objednávku benediktinského kláštera v katalánském Montserratu) a na Janáčkově skladbě Otče náš pro smíšený sbor, tenor, harfu a varhany. Celá trojice skladeb byla krásnou tečkou za 11. ročníkem festivalu, ke které kromě sólistů významně přispěl i Kühnův smíšený sbor, dokonale připravený sbormistrem Janem Rozehnalem.

Hudební rozhledy, 2006 / 11

Jiří Teml